|
|
|
|
strilek records |
|
|
|
|
|
totalni nasazeni - stinohry |
|
|
|
|
|
SLOVA HYNOUCÍ VE ČTYŘECH STĚNÁCH BUDOUCNOSTI cáry mlhy mezi skály pospíchají pane králi lid se bouří řeky pádí zpátky do hor katům vadí lidské šíje tupé meče za svůj strach se modlím v kleče k hluchým bohům jáma lvová krotí všechna vroucná slova ohně planou zrádci visí na oprátkách rukou tisíc láme mříže psi se perou o kost bílou o krev kterou smyly deště moře volá pouště mlčí strojů kola drtí věky vlastní vinou slova v ústech tiše hynou
PROBLÉM kámen si letěl dál a dál ač neměl křídla nemával nu přejme mu to ámen přesto však jaký div se stal že může létat kámen?
ONO BY SE ono by se podle všeho mělo delat co se chtělo že to nejde nemůže se že se nesmí mělo by se v řece plují ryby divný ploutve mají známý vlivný taky zkouší proti proudu najít kousek asteroidu
POCTA PRVNÍ DOBĚ nalhávám si lepší časy a sám sobě nevěřím propadám se do vzduchoprázdna jsem sám sobě přítěží zakrývám si oči dlaní nechci vidět vlastní pád přestávám být sám svým pánem jsem svým sluhou akorát přestávám být sám svým pánem ... hlavou znějí hlasy zvonu s nekonečnou ozvěnou zvou na cestu za nadějí ta má barvu zelenou bojím se svých vlastních činů štítím se svých vlastních vět nedokážu protestovat chci už nikdy nemyslet
ŽÁBA NA PRAMENI oblaka jak vzducholodě vznášejí se v kalné vodě slunce šplouchá obě nohy měsíc na své známé rohy nabírá teď rozhlednu všude zázrak kam se hnu vůle víc než jindy slabá na prameni sedí žába
ČERNOBÍLÝ SVĚT jsme loutky bez nití já i všech patnáct druhů mých bez smrti bez žití bloumáme tupě po polích černá a bílá je osm kroků tam a osm sem frontová linie na věky proti sobě jdem stojí tu opodál náš domnělý to nepřítel i když jsem černý král nejsem svých figur velitel vždy první na tahu jsem ten kdo bitvu rozpoutá ač nemá odvahu bílý a nešťastný jsem král přestal jsem počítat kolikrát jsem padnul a zas vstal kolikrát dostal mat útočil nebo utíkal jsme jenom figury ať král či pěšák beze jména a hraní na vojáky je vaše lidská doména
STÍNOHRY život páchne sedlou krví hodinkám se vysmívá pyšní se svou trapnou krásou kurtizána jízlivá život nemá na vybranou ubohý jak chudý král bez šašků a s bílou hlavou který se i stínu bál život chodí s bílou holí po lidech i po horách po ulicích jako žebrák v ošoupaných bačkorách život studí jako ledy píchá jako bodláky otočíš se naposledy a pak letíš nad mraky
POCTA DRUHÉ DOBĚ zmlácená děvka na chodníku vyzývá kuplíře k pokání armáda krysích úředníků dav ovcí bičem rozhání opilý cikán na kolejích podává pravici rychlíkům děti se učí o pompejích a kráse válečných pomníků času je málo prostor nás dusí ptáme se po ceně vlastního žití na rukách nabíhá pokožka husí na očním víčku sůl se nám třpytí slova jsou stříbro činy jsou zlato zkoušíme najít elixír štěstí elixír života vonící mátou hledáme přístřeší v zuřícím dešti
JAZYKOLAM tesař tesař truhlář truhlář tesař plus truhlář potkal jsem tesaře a taky truhláře řemeslníky nádeníky klempíře a havíře pokrývače sklenáře dlaždiče a topenáře instalatéry malíře dráteníky nezbedníky kejklíře a handlíře a taky vložkovače komínů
ŘÍKANKA jsme zahalený nikdo nás nevidí jsme pokrytý jsme ošklivý jsme za oponou kterou prosvítá naše nepřítomnost jsme odnikud jsme hlasy mrtvých které zpívají jsme smutný živých nejen potají jsme lehká píseň která varuje jsme kýč na římse pod nímž se panuje a tupé meče do spánku bodají když bojíme se odkud nás sledují jsme větru závan a žádná naděje jsme velký balvan který nehřeje jsme slzy v očích a úsměv ve ksichtech jsme hnusnej kostým lezeme po čtyřech jsme bolest kostí který už mrtvý jsou a naše oči jsou vyhaslou lucernou žijeme pod mostem kterej už vypadá jako most do města kterej se propadá a sny už nežijí umřely posté obloha mrtvá je tak květy noste |
WORDS DYING AMONG FOUR WALLS OF FUTURE rags of mist hurry among rocks your excellency king people revolt rivers rush back to mountains headsmen mind human necks blunt swords on my knees i pray for my fear to deaf gods lion's den tames all heart-felt words flames are glaring traitors hang in nooses thousands of hands are breaking bars dogs are fighting for a white bone for blood washed by rains the sea is calling deserts are silent wheels of machines crush ages words in mouths die silently owing to their own fault
A PROBLEM the stone was flying on and on despite it had no wings and could not use them it's all very well amen nevertheless, what a wonder that a stone can fly?
IT´S LIKE THIS, YOU KNOW it's like this you know presumably one should do what one wants 'cause it's no go one cannot 'cause it's prohibited one should do so strange fishes swim in the river they've got fins and influential contacts up the stream they try too to find a piece of asteroid
A TRIBUTE TO THE FIRST AGE i talk myself into believing in better times and i do not believe myself i sink down into vacuum i am a burden for myself i cover my eyes with my palm i don't want to see my own fall i cease to control myself the other way round myself controls me i cease to control myself my head resounds with voices of a bell with an endless echo they invite you for a journey to hope it is of a green colour i am afraid of my own deeds i abominate my own clauses i cannot protest i want not to think forever
FROG IN THE MANGER clouds like airships hovering in a muddy water sun dabble both her legs moon forks a watchtower now with his well-known horns wonders wherever i go my will weaker than ever a dog in the manger
A BLACK AND WHITE WORLD we are marionettes without threads me and all the fifteen companions of mine without death without living we wander aimlessly through fields black and white means eight steps there and eight ones here the front line forever we fight against each other our presumed enemy is standing not aloof and despite i am the black king i am not a commander of my chess men always to start as the first one i am the one who launches a battle despite i have no courage i was and i am an unlucky king i stopped counting how many times i have fallen and then stood up again how many times i have been in mate how many times i have attacked or run away we are just chess men either a king or a pawn always without a name and playing at war is our human domain
SHADOW PLAYS life stinks of blood sediments it mocks watches takes pride in its awkward beauty a spiteful courtesan life has no choice wretched like a poor king without jesters and with white hair who even feared shades life walks with a white stick rains and pours as well in the streets like a beggar in worn-out slippers life feels cold like pieces of ice jabs like thorns you turn away for the last time and then you fly above clouds
A TRIBUTE TO THE SECOND AGE a beaten whore on the pavement is appealing to the pimp for atonement an army of drunk white-collars is dispersing a herd of sheep with a whip a drunk gypsy on a railroad is offering his right hand to express trains children are taught about pompeii and the beauty of war memorials there's a little time space chokes us we ask for the price of our own living goose flesh appears on arms on our eye-lids a piece of salt glitters words are silver deeds are gold we try to find the elixir of happiness elixir of life smelling of mint we look for a shelter in a raging rain
A TONGUE TWISTER a carpenter carpenter a cabinet-maker cabinet-maker a carpenter plus a cabinet-maker i met a carpenter and also a cabinet-maker craftsmen lump-workers metalworkers and miners roofers glaziers paviours and heating engineers plumbers decorators tinkers naughty boys jugglers and hagglers as well as chimney cleaners
NURSERY RHYME we are veiled nobody can see us we are covered we are ugly we are behind a curtain through which our absence is shown we are from nowhere we are voices of the dead which sing we are sorrows of the living not only secretly we are an easy song that warns we are an artistic trash on eaves under which one rules and blunt swords jab nto the temple when we fear from which place they watch us we are a gust of wind and no hope we are a big stone that does not give out warmth we are tears in eyes and smiles in snouts we are a disgusting costume we crawl on all fours we are a pain of bones that have been dead for a long time and our eyes are extinguished lanterns we live under a bridge which looks like a bridge to a town that sinks and dreams are not alive any more they have died for a hundredth time sky is dead so bring flowers here |
|
|
|