|
|
|
|
strilek records |
|
|
|
|
|
ravelin 7 / thema eleven – 7+11=666 |
|
|
|
|
|
NEKONČÍCÍ NOC do smrti modrých ptáků byly jsme klamáni tímto časem přiletěli a my byli rádi, že máme na co střílet pro modrou krev teď my žijeme dál a tolik se toho řeklo a ještě není konec našim citům teď už jen mrtví s námi nepromluví pro jejich sobectví ve snaze být
JED bylo jako jed naše přátelství věřit ti a podepsat si rozsudek smrti věřit a zklamat se věřit a padnout a to co bylo tak silné společné pro nás oba se vyvinulo odešlo zestárlo v něco co je nepochopitelné a otrávené zrazenou myšlenkou, které jsme věřili (nevěřím, nerozumím, nechápu) byla to tvá volba, ale je mi z toho na zvracení odvrátil jsi se ode mne je mi to líto a tak plivu na tvé elitářské myšlení na tvůj obrat na tvůj liberalismus který pohřbil naše přátelství
CYBERLOVE celá .. elektrická .. moderní .. nahraditelná dokonalá .. plastická .. chladná chladná efekt dokonalého těla v oparu umělého snu ve víru silikonové krásy která zastřela můj zrak máme to po čem všichni touží máme to o čem všichni mluví (vzrušení) kapky sperma v modrých očích které vytlačily slzy vyhnané brutalitou lásky to je to co všichni chtějí to o čem všichni sní (normální) dokonalý pocit tělo zmučené permanentní vášní zborcené hranice svědomí tu mez kam až lze zajít a já miluji miluji miluji ten pocit být v tobě né s tebou pryč od tebe miluji, miluji, miluji, když jsi celá perverzní moderní krásná recyklovatelná chladná chladná cyberlove
POD TLAKEM dlouhá cesta jim vtiskla do chodidel znamení jejich viny krvácející stigmata mi připomněla rozbitá kolena a dětskou bezstarostnost jsou nepoučitelní a nyní se téměř plazí a vydechují kousky popela které se vznáší do stratosféry oni neví, že s každým mrtvým zvířetem je náklad těžší a těžší s poslední obětí se jim zlomí dětská kolena odmítnutá odpovědnost je tak zatraceně těžká
ŘÍČNÍ KAMENY uprostřed běhu po kostkách chodníku z říčních kamenů omletých kalem čehosi běžel tak, aby se každým krokem k cíli vzdálil a přitom by stačilo se zastavit, dotknout se kamene a říct: "na tomhle se podílet nebudu“
PRŮZRAČNÝ nic nevím … nic jsem neviděl … nic jsem neslyšel nekřičel … nemám hlas jsem tu s vámi, je nás tu spousty a naše existence vám zůstane navždy utajena podobám se každému a našlapuji zlehka do tvých stop v prvním sněhu jsem průzračný a mé jméno není vryto do žádné paměti jméno, které není vryto do žádné paměti nic jsem neviděl, neslyšel, nekřičel, nemám hlas jsem sám … jsem všude … jsem v tom úplně náhodou jsem průzračný
4% ODCIZENÍ jsem to co nemá ani takovou cenu, aby mu říkali ten zatlačili mě do kouta, bojím se přiznat, že chyba nené ve mně ale v kom je? jsem ohrožený - hejnem much - obklopený jako znamení, že není něco správně asi budu muset změnit, abych se ti přiblížil umírám zevnitř, ptám se jestli jsem vůbec žil? zázrak a z můry motýl vytěsněný cítím se tak odcizený jsem ten, který svůj pohyb dobrovolně dolů nasměroval a s pocitem že se už chovám správně se shýbal … padal
OBVYKLOSTI jeden člověk seděl a přemýšlel s podepřenou hlavou a kalným pohledem mlčel a tupě zíral do zdi upřeně sledoval svůj stín a počítal skvrny od mýdla na starém umyvadle za oknem v ulici pršelo a štěkali psi když kamelot křičel že vypukla válka
FRIGID sám sobě žhář, žhář růžovejch slov zažranejch pod kůží vylhanejch dotyků na tváři zohavený sám sobě zlodějem frigidních úsměvů roztomilých a prstů uťatejch pro radost kata sám sobě lhář výkřiků který padaj do děravejch sítí rozpitých ve vlastní ubohosti
DEŠTIVÝ DEN vyhýbám se neónům do chodníku po dešti vtisklých v útrobách rozmazaných domů zmizely hlasy a v ulici bez jména jsou navíc jen dvě trosky milenců naplivu na dno svých snů do plačtivých dnů, za sebou zamknu a klíče utopím v první kaluži, kterou potkám |
UNCEASING NIGHT till the death of blue birds we were decieved by this tim they cama flying and we were glad to have something to shoot at, for their blue blood now we still live and so much was said and yet it is not the end of our feelings now only the dead will not speak to us just for their selfishness in struggle for being
POISON our friendship was like a poison to believe you and to sing the verdict of death to believe and to be let down to believe and to be killed and that, what was strong common for both of us has developed has gone away has grown old into something that is incomprehensible and poisoned by betrayed idea, which we believed in (i don´t believe, understand, comprehend) it was your choice, but it makes me sick you turned away from me i´m sorry so now i spit at your elitist thinking at your turn at you liberalism which buried our friendship.
CYBERLOVE all.. electric .. modern .. replaceable perfect .. plastic .. cold frigid the effect of a perfect body in o haze of an artificial dream in a whirl of a silicon beauty which covers up my sight we´ve got what everybody longs for we´ve got what everybody talks about (excitement) drops of sperm in blue eyes which discharged tears expelled by the brutality of love that what everybody wanst that what everybody dreams (of normal) perfect feelings body tortured by pernament passion warped borders of consistence bounds how far can you go and i love i love i love the feeling to be inside of you not to be with you and near you i love, i love, i love, when you are all perverted modern beautiful recyclabe cold frigid cyberlove
UNDER PRESURE the long journey has imprinted sign of their gilt into their feet bleeding stigmats have reminded me of broken knees and security of childhood they are incorrigible and now they are almostcrawling exhaling the flakes of ash that poise to to the atmosphere they do not know that with every killed animal the load becomes heavier and heavier and with the last sacrifice their childish knees will crack because refused responsibility is so blanky heavy
RIVER STONES in the middle of the running on the blocks of the pavement made river stones abraded by mud of something he was running to retreat from the goal with each step whereas is would be enough to stop, touch the stone say: "i will not enter into this"
PELLUCID i don´t know anything … i haven´t seen anything i haven´t heard anything … haven´t cried … i have no voice i am here with you, there many of us and our existence will always remain secret to you i look like everyone and i put me feet tenderly into your footsteps in the first snow i am pellucid my name is not incised into any memory the name, which is not incised into any memory i haven´t seen anything, i haven´t heard anything i haven´t cried, i have no voice i don´t exist
4% ALIENATION i am that what isn´t even worth to be called "he" i was pushed to the corner and i am afraid to say that the mistake is not inside of me, but inside of who is it? i am threadtened, by flock of flies surrounded and something is not correct perhaps i will have to change myself, to come closer to you i am dying from inside, i am tasking: "have i ever lived?" magic and butterfly which replaced moths i feel so alienate i am the one, who voluntary started his movement down and with the feeling that now i am behaving correctly. i was bending. falling.
USUALITIES one man sat an thought resting head and clouded sight he was silent and stared at the wall eyeing the shadow of him counting soap stains on an old washbowl in the street behind the window rain and yelling dog some newsy crying the war has broken out
FRIGID fire-raiser to myself, fire-raiser of rosy words ingrained under skin, fire-raiser of cheesy touch maimed in blemished face. thief to myself thief of frigid smiles of sweet smiles and fingers cut for hangman´s joy liar to myslef liar of screams falling into holey toils drunk in very own misery
RAINY DAY i void strip lighting on the sidewalk imprinted by rain voices disappeared in entrails of blurred houses and two wrecked lovers in street of no name are left will spit on the bottom of my dreams, in tearful days will lock after mine and drown the key in the first pool i wil meet |
|
|
|